sobota 8. listopadu 2008

Fazolová pánev bez fazolí, servírka s PMS a kouřová clona pod Pankrácem

Na úvod nutno poznamenat, že tentokrát nešlo o oběd, ale o večeři, a také, že jsme v konečném důsledku trpce litovali, že jsme ten večer nekuchtili doma, jak to často děláváme. Proto jsme ani nepořizovali fotky. Berte tento post tedy jako doporučení, kam určitě nechodit.

Dávno, pradávno, když jsem ještě v době svých studií na ČVUT bydlela na koleji v Podolí, žila-byla v Sinkulově ulici malá pizzerie U Žitomila. Navštěvovali jsme ji s přáteli rádi, neboť nabízela (více-méně) nekuřácké prostředí a dobrou pizzu/těstoviny za lidové ceny. Občas jsme tam dokonce zašli i na obědní menu, když se zrovna nabídka pro ten den v menze moc nevyvedla. Byla to prostě příjemná alternativa k sousední věčně zakouřené putyce Na Klikovce, kde se dalo akorát tak pít pivo.

Díky těmto pozitivním zkušenostem (a tomu, že jsme měli nedaleko zaparkované auto), jsme se při návratu z halloweenového happeningu v pražské Botanické zahradě rozhodli dát si večerní papu právě zde. Kéž by jsme místo toho radši podpořili americký imperializmus zakoupením cheesáče a hranolků v McDonaldu na Nádraží Holešovice. Ale pojďmě po pořádku.

Už zvenku bylo vidět, že podnik patrně změnil majitele. Pizzerie U Žitomila se přejmenovala na restauraci Pod Pankrácem a ta hustá kouřová clona v přední místnosti, přes kterou bylo sotva vidět několik skupinek mládeže, nám měla být dostatečným varováním, že máme rychle změnit lokál. My jsme ale zapadli do zadní, údajně nekuřácké místnosti a trpělivě čekali na příchod servírky.

Prostředí nápadně připomínalo "gastronomické peklo" tak, jak je popsáno zde, jídelní lístek sestával z několika listů pomačkaného papíru v průsvitkách a zahrnoval od francouzských palačinek, přes staročeské speciality, obligátní italskou pizzu/těstoviny, bifteky, až po mexické speciality snad všechno možné. Nemohla jsem se ubránit myšlence, že šéfkuchař je buď génius, který všechny tyhle kuchyně zvládá, nebo v této restauraci všechno tak trochu šidí. Kouř z přední místnosti docela intenzivně pronikal přes chodbu i sem.

Servírka dorazila asi po 15 minutách a patrně ji naše přítomnost moc nenadchla, neboť nahodila kyselý obličej ve stylu "Ježišmarja, zase mi sem lezou lidi a dokonce něco chtějí!". Nicméně objednávku od nás přijala a po dalších 15 minutách dokonce přinesla i pití (teplé pivo pro Koblihu, podivně zabarvený svařák pro mě). A kouř samozřejmě houstnul dál ... Jídlo (oba jsme si vybrali z mexických specialit pánev s fazolema, klobásou, paprikou a sázeným vejcem) jsme dostali po dalších 20 minutách, ovšem boršč, který si objednal Kobliha, jaksi nedorazil. Když jsme to tedy u obsluhy reklamovali, moc se omlouvala (spíš mi tedy přišlo, že se na tom baví, ale to je zcela jistě jen subjektivní pocit) a slíbila, že jej přinese. Když se tak konečně stalo, Koblížek už měl (pochopitelně) snězenou polovinu hlavního chodu. Přišlo nám pak celkem nelogické, když se slečna servírka zeptala, zda jej může tedy odnést.

Jídlo bylo nakonec docela dobré, chutí připomínalo kvalitní, husté, lehce pikantní lečo. Cibule a paprika nerozvařená, jemně křupavá, do toho ostrá klobáska (opravdu z masa, nikoliv z vody a sóje), zajímavé bylo i sázené vejce, které vzhledem připomínalo bílou nadýchanou pěnovou kouli (jak jej asi připravujou?). Jenom ten kouř, který zaplňoval i nekuřáckou místnost, kde jsme seděli mimochodem sami, byl čím dál tím méně snesitelný. Proto jsme byli nakonec rádi, když jsme mohli zaplatit a zmizet. Ve chvíli kdy servírka prohlásila, že se tedy omlouvá za tu špatnou obsluhu, ale že dnes prostě nemá svůj den, už jsem byla restaurací Pod Pankrácem tak znechucená, že jsem ani neměla sílu reklamovat, že v jídle, co jsme si objednali, měly být fazole a žádné tam nebyly.

Všechno oblečení, co jsme měli na sobě, jsme hned po příchodu domů hodili do pračky, neboť bylo díky smradu z cigaretového kouře již nenositelné. Co tedy říct závěrem? Bývalá pizzerie U Žitomila, dnes restaurace Pod Pankrácem, už má nejlepší dny pravděpodobně za sebou. Pokud chcete sedět v zahulené putyce, běžte radši vedle do hospody Na Klikovce. Ta si alespoň nehraje na nic, čím není, a obsluhující personál tam vždycky tvořili pohodoví lidi, na kterých bylo vidět, že mají rádi svoji práci. Pokud vám u jídla kouřová clona naopak vadí, tak rozhodně vřele nedoporučujeme jíst Pod Pankrácem.

Restaurace: Pod Pankrácem, Sinkulova 511/46
GPS: 50°3'28.049"N, 14°25'46.95"E
Lze platit stravenkami: ano
Nekuřácké prostory: ano, ale pouze formálně, kouř je všude
Vegetariání: najedí se
Vegani: asi mají smůlu
Menu v cizím jazyce: ano, anglicky
Obsluha: potřebuje naplácat na holou
Doporučení: ne, ne a rozhodně ne

Žádné komentáře: